Socka
Už mě nebavilo balit se do bundy, čepice, jégrovek a dalších kalhot a zařadit se k dárcům orgánů, pokud budu do práce jezdit na kole, a letošní ledovka, náledí nebo jak se to odborně nazývá, mě srazí na tvrdý povrch cyklostezky. Mrznoucí déšť mě nemilosrdně bičoval do tváře a vytvářel neprůhlednou krustu na brýlích. Bylo rozhodnuto. Mastná tyč. Tenhle název pro městskou hromadnou jsem pochytila od svých dcer a zdál se mi vhodnější než socka.
Ráno jsem vyrazila s batohem na zádech, pod nohama mi to trochu podkluzovalo, ale dobrý! Nebylo přímo zima, ale nevlídno ano. A tak jsem hypnotizovala řidiče - pojeď už, vždyť můžu sedět vevnitř! Konečně. Sedám si na své oblíbené dvojsedadlo a zaberu ho sama pro sebe. To tak, aby si ještě někdo sedl vedle mě! Sedl si - naproti. Velká sluchátka, mobil, neupravené vousy, na kterých se mu určitě chytají nudle z polévky… Hudba, kterou si pouštěl do sluchátek, byla tak hlasitá, že přiměla těch několik málo spolucestujících vysílat pohledy směrem k nám. Já to nejsem, chtělo se mi říct.
A pak to přišlo. Protože mladík seděl na tzv. čtyřce, dal si zablácené „ády“ na protější sedadlo. Co děláš, vole, chtělo se mi říct. Neřekla jsem. Ani bez toho, vole. Dělala jsem, že neslyším. Mrtvý brouk a přitom to ve mně vřelo. Sakra, sedají si tam jiní….Zdá se, že to nevydržím. Když už mě mé svědomí přesvědčilo, že teda jo, vystoupil.
Stála mezi regály přeplněnými zbožím a asi přemýšlela, co bude vařit, tak se mi to asi zdálo. Jela jsem mastnou tyčí z práce. "Špinavé boty" na sedadle jsem nepotkala. Žena se pomalu šourala k pokladně. „Mami, ta pani nemá v košíku nic a stojí tu frontu.“ „Buď zticha, okřikla špunta matka. Co jiného…. „Tak chcete něco nebo ne?“ Prodavačka v předvánoční agónii asi opravdu neměla trpělivost. Žena nepřítomně prošla kolem pokladen. V košíku neměla nic. Sledovala jsem ji. Cosi mě k ní přitahovalo, Možná zvědavost, náhlá empatie, nevím. Sedla si na lavičku a zapálila si cigaretu. Jako by nic. Pozorovala jsem ji poočku, stud mi nedal zírat na ni naplno. Najednou se začala svlékat. Bundu, kalhoty, vytahaný svetr. Nevěřícně jsem zírala spolu s ostatními kolemjdoucími. Bylo to jako ze špatného filmu. Nikdo se nepřiblížil, nezeptal, nepomohl. Ani já. Nejradši bych se k sobě otočila zády. Jo, jo, moje ego se bude zase vymlouvat a vymlouvat. Nechci se na tebe dívat, chtěla jsem na sebe zakřičet.
„Babi, pojď domů.“ Neobratnýma chlapeckýma rukama se snažil obléci jí zmuchlané svršky. Nebránila se. Zavěsila se do něho a pomalu odcházeli, ona se neobratně přidržovala jeho paže. Nemohla jsem si nevšimnout vousů, sluchátek a umatlaných adidasek. Byl to ten „můj“, jehož nohy na sedačce ze mě udělaly sraba. Ach jo. To by byl dobrý závěr. Bylo by to krásné, kdyby to tak bylo. Nebylo. Přijela městská, ženu odvezla a já jsem tam zůstala se svým studem a spokojeným egem.
Jaroslava Urbanová
Pokušení
Stoupající ceny benzínu, ale vlastně všeho, mě tak trochu donutily jezdit častěji MHDéčkem. Je to v podstatě i pohodlnější.
Jaroslava Urbanová
Člověče, nezlob se
Život je hra Člověče, nezlob se. Osud ti přidělí barvu, třeba žlutou. Nasadíš a jedeš. Jedna, dva, tři...... šest. Občas odpočíváš, vyhodí tě. Nakonec můžeš prohrát. Zlobíš se, ale jen chvilku. Jen se nemůžeš vrátit...prohráls.
Jaroslava Urbanová
Kolo
Ne aby tě napadlo lézt na půdu! Ani tebe ani nikoho jiného, je to nebezpečné, mohly byste se tam propadnout. Táta se zatvářil přísně, tak přísně, že mě to až překvapilo. Stejně jsme tam lezli.
Jaroslava Urbanová
Výlet do Nových Hradů aneb Quo vadis?
Byly to pohledné ženské, takové hubaté, na mě působily sympaticky. Na nádraží se dohadovaly, kam pojedou. Pak si přisedly do stejného vagónu. Jely do Nových Hradů. Jako já. Jejich hovor se nedal neposlouchat.
Jaroslava Urbanová
Co je ti do toho
Jednou jsem se zeptala mojí mamky, jak dlouho chodila s taťkou, než se vzali. “Co je ti do toho?“ zazněla odpověď. K tomu se zatvářila tajemně. Já jsem ale věděla, že po třech nedělích známosti....
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů
Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...
Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti
Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...
Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou
Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...
U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník
Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 512x